A Mistr Sun pravil: "Vybojovat sto bitev a stokrát zvítězit-není meta nejvyšší. Bez boje však nepřítele pokořit-toť vpravdě meta nejvyšší."
   Jízdní útvary Habsburské monarchie, byly jedny z nejmohutnějších jezdectev v celé éře napoleonských válek vůbec. Přesto, že se rakouské jezdectvo zúčastnilo mnoha impozantních bitev, díky omezenosti a neschopnosti vyšších stupňů velení, nebylo zdaleka tak účinné jak by bývalo mohlo být a to i přes postupné reorganizace, které však neměly příliš velký efekt. Stejně jako v případě pěchoty, tak i u jezdectva byly velmi důležité schopnosti důstojníků všech vyšších armádních jednotek, což bylo zdůrazněno i předpisem z roku 1806. Ten v podstatě říkal, že špatně vycvičené jízdní oddíly se schopnými důstojníky a dobrým velením, jsou v boji lepší a účinnější, než dobře vycvičené mužstvo se špatným velením. Například podle oznámení arcivévody Karla v roce 1794 z tehdejšího rakouského Holandska, "... jsou důstojníci Kinského švališérů natolik nespokojeni se svým vyšším velením, že odpřísáhli, že první takový velitel který vydá rozkaz k útoku bude přinucen sám se ho včele jednotky také zúčastnit." 
  "Inhaber" pluku, tj. majitel pluku byl absolutním vládcem s absolutní mocí nad všemi záležitostmi pluku, což bylo shodné jak u jízdních tak i pěších pluků. Plukovní pověření "Inhabera" neboli plukovníka, byly vlastně jakési dary pro další důstojníky, kteří pak pluku veleli a zajišťovali jeho potřeby přímo v poli, když plukovník se přímého boje zpravidla neúčastnil. V poli z pověření plukovníka pluku veleli "Rittmeister" a jemu podřízený důstojnický sbor. Tak se například vyskytly ojedinělé případy podobné tomu u Wagramu roku 1809, kdy princ Albert ze Saxe-Teschenu byl "Inhaber" pluku rakouských kyrysníků prince Alberta, ale i proti nim bojujících saských husarů prince Alberta. V době déletrvajícího míru mezi jednotlivými válečnými taženími, plukovník často přiděloval nové vojáky na jakékoli volné místo ve svých plucích. Tak se stalo, že po vypuknutí nepřátelství se i členové jedné rodiny dostali do pozice znepřátelených stran, když byly oba pluky poslány proti sobě!  Výrazné rozdíly byly mezi pluky zformovanými v německých a maďarských částech monarchie. Všechny maďarské jezdecké pluky byly bez vyjímky pluky husarské, tedy vojenské lehké jezdectvo. Všechny ostatní jezdecké pluky byly označovány jako německé a klasifikovány jako těžké a střední vojenské jezdectvo. Vyjímku zde tvořili švališeři, kteří byli považovány za lehké jezdectvo německé kavalerie a to i přesto, že jejich náplň jejich služby byla bližší středně-těžkým dragounům než lehkým maďarským husarům. Další zvláštní uskupení jezdectva pak tvořili polští huláni z rakouského záboru Polska-Haliče.

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (2672 | 36%)
Ne (2339 | 32%)
Kavalerie Náchod ,Bezděkov nad Metují 190,PSČ 54964, IČO: 27054802, email: kavalerie.nachod@1866.cz, husari.nachod@seznam.cz, tel. 776 881 866
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one